|
|
Tracing Microendolithic Ichnocenoses: A paleoecological and taphonomic approach over the Phanerozoic
Herenio Kerkhoff, Marta Leticia ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Skupien, Petr (oponent) ; Soták, Ján (oponent)
Fosilní záznam mikrobiální aktivity zvláště endolitických organizmů byl studován na šesti lokalitách z oblasti Západních Karpat v rozsahu od svrchního oligocénu po miocén (serraval). Tři lokality jsou z České republiky (Mikulov, LOM-1 a Hevlín), dvě ze Slovenska (DNV a LKŠ) a jeden vzorek je z Maďarska (tardské íly lom Rozalia). Hlavním cílem projektu bylo ověřit jak snížený obsah kyslíku ovlivní mikroendoliltické společenstva a celkovú mikrobiální aktivitu zaznamenanú v schránkách bentických foraminifer. Stupeň hypoxie byl vyjádřen poměrem oxických/dysoxických a hypoxických foraminifer definovaným jako "Benthic Foraminifera Oxygen Index", který poukázal na převahu dysoxických taxónů ve společenstvech se zřídkavými oxickými prvky. Dalším typem mikrobiální aktivity jsou biofilmy. Rentgenová spektroskopie (EDX) ukázala významné obohacení sírou, fosforem a železem ve vzorcích z biofilmů ve srovnání s okolitou horninou. Metoda pryskyřičné odlitků umožnila identifikovat ichnocenózy indikující dysfotickou až hluboce eufotickou zónu, s převahou mikrovrteb produkovaných zástupci skupin Chlorophyta, Rodophyta a heterotrofními organizmy. Mikrovrtby produkované sinicemi Euygonum nodosum a Scolecia filosa byly zjištěny na několika schránkách z lokality DNV, které musely být transportované z mělké fotické zóny....
|
|
|
Ekologické vazby ohledně endolitických producentů mikrovrteb a substrátů v barrandienských vápencích devonského stáří, Česká republika
Hladil, Jindřich
Aktivita producentů mikroskopických vrteb v tvrdých susbtrátech byla v barrandienských devonských mořích obecně nízká. Vně, tj. za okraji typického sedimentačního prostoru, byla omezena poměrně chladnými geostrofickými mořskými proudy, zatím co mořská dna v proláklinách uvnitř barrandienských pánví byla zase nepříznivě ovlivněna stagnující hlubší vodou s výrazně pozitivní anomálií d18O a vysokým obsahem těžkých kovů. Opravdu prosperující mikroskopické vrtavé organizmy lze spojovat jen se dvěma stratigrafickými úseky, a oba tyto úseky mají takřka ráz "červených vrstev". První z nich souvisí s největšími (terminálními) poklesy moře na samotném konci dlouhého tippecanoeského eustatického intervalu a je v pražské sedimentární sekvenci, zatímco druhý se náhle vyskytl v sekvenci dalejsko-třebotovské. Tato dvě období mající sedimenty blížící se typu "červených vrstev" ukazují na základě mineralogických, geochemických i paleobiologických údajů na poměrně horké klima (a v moři na mesotrofní avšak dobře prokysličené vody). Tyto podmínky (a sedimenty) se liší od ostatních dlouhých období vyznačujících se např. spíše pohřbíváním biogenního uhlíku a křemíku do sedimentu (rohovce)
|
host ::
RSS.